V České vesnici, rozkládající se mezi ulicemi Richardstraße a Kirchgasse v berlínské čtvrti Neukölln, ještě dnes žijí potomci oněch Čechů, kteří byli pronásledováni kvůli své evangelické víře a kteří uprchli z Čech. Asi 300 uprchlíků se od roku 1737 mohlo nastěhovat na pozvání krále Fridricha Viléma I. do hotových domů v tehdejším Rixdorfu u Berlína. Dostali darem zahrady a pole, nástroje, koně a dojnici.
Češi měli do velké míry právo na samosprávu, měli svého vlastního vesnického rychtáře, který zastával policejní úřad a měl i nižší soudní pravomoci, a byli osvobozeni od daní a vojenské služby. Mohli zakládat své vlastní církevní obce jako například českou luteránskou, českou reformovanou a Ochranovskou Jednotu bratrskou.
Základní strukturu vesnice lze ještě dnes dobře rozeznat, vesnická stavení jsou dnes památkově chráněná.
Einweihung Friedrich -Wilhelm-I., Denkmal 1912
Hof mit Schwein
Kirchgasse ca. 1948, nach dem Kirchgang
Das Böhmische Dorf um 1755
Elisabeth Noack (links) um 1914, verkleidet mit ihren Freundinnen beim Spiel
Arbeitsalltag